Typologie
Typ 7: Na hraně odolnosti
V tomto typu je zastoupeno 317 z celkového počtu 6 254 obcí.
Kde najdeme obce tohoto typu
Z hlediska podílového zastoupení jednotlivých typů v krajích tento typ dominuje v Karlovarském kraji, kde tvoří nejvyšší podíl obcí svého druhu ve srovnání s ostatními typy obcí dle energetické zranitelnosti. Z pohledu celkového počtu obcí je pak výrazněji zastoupen také v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Výrazněji se vyskytuje také na severu Olomouckého kraje. Tvoří tak charakteristický pás obcí podél severozápadní a severovýchodní hranice České republiky, v regionech s výraznou průmyslovou minulostí, kde se dlouhodobě kombinuje ekonomická a sociální zranitelnost se stavem bytového fondu.
Jak si obce vedou v porovnání s ostatními
Graf ukazuje, jak si obce typu 7 stojí v obou sledovaných dimenzích (SE a MT) v porovnání se všemi ostatními obcemi v Česku. Modrá svislá čára v každém histogramu vyznačuje průměrnou hodnotu typu 7. Typ 7 patří v obou sledovaných dimenzích k těm nejzranitelnějším. Jeho průměrná hodnota v SE oblasti leží výrazně nad celorepublikovým průměrem a znamená velmi vysokou zranitelnost. V MT dimenzi se typ 7 rovněž nachází na horší straně rozložení, i když o něco méně výrazně než u SE dimenze.
Jak se tu projevuje energetická zranitelnost
Obce tohoto typu patří mezi nejzranitelnější ze všech sledovaných skupin. V socioekonomických ukazatelích dosahují nejhorších hodnot, a i v materiálně-technických faktorech se řadí na druhé nejnižší místo.
Z pohledu obyvatel jde o území s nižšími příjmy a vyšší nezaměstnaností. Často zde žije větší podíl jednotlivců a samoživitelek, přičemž mnoho domácností pobírá příspěvky na bydlení. Výraznější je i zastoupení lidí se základním vzděláním a bydlení v nájmu, což zvyšuje závislost domácností na rozhodnutích vlastníků a snižuje možnost výrazněji ovlivnit energetickou efektivitu bydlení. Právě nezaměstnanost a nájemní bydlení jsou pro tento typ klíčovými faktory, které prohlubují energetickou zranitelnost i riziko chudoby.
Materiálně-technická úroveň obcí je spíše průměrná, ale s výraznými problémy v bytovém fondu. Velký podíl domů byl postaven před rokem 1980 a dosud neprošel rekonstrukcí ani zateplením. Na druhé straně typ těží z rozšířeného dálkového vytápění, více než polovina odběratelů zde má teplo z kotelen mimo dům. Díky tomu se zatím daří udržet ceny tepla na dostupné úrovni, což mírní dopady nízkých příjmů a fyzického stavu budov.
Co říkají starostové
Z rozhovorů se starosty vyplývá, že zdejší obce dlouhodobě čelí odlivu obyvatel, a to nejen co do počtu, ale i odlivu mladších a vzdělanějších lidí, kteří hledají lepší pracovní uplatnění ve větších městech nebo ekonomicky silnějších regionech. V místě chybí kvalifikované a lépe placené profese. Oblasti čelí vyšší nezaměstnanosti i rozšíření šedé ekonomiky. Starostové upozorňují, že někteří obyvatelé mají nepřiznané příjmy (např. kvůli exekucím nebo neformální práci), a proto nedosáhnou na oficiální formy pomoci. V mnoha obcích je vyšší zastoupení zranitelných skupin. Starostové proto považují sociální programy a cílenou podporu domácností za nezbytné.
Dalším tématem je nájemní bydlení. Starostové upozorňují, že ceny nájmů často neodpovídají technickému stavu bytů, a že se v některých lokalitách či domech objevuje obchod s chudobou, kdy jsou byty ve špatném stavu pronajímány za nepřiměřené ceny. Zmiňují potřebu upravit systém doplatků na bydlení, aby se zamezilo zneužívání veřejných prostředků a současně zůstala zachována dostupnost bydlení pro potřebné.
Starostové z obcí typu 7 uvádějí, že obce často vlastní část bytového fondu, kvalitu však hodnotí jako velmi různorodou. Postupně se zatepluje a modernizuje, ale tyto investice představují značnou finanční zátěž pro obecní rozpočty. V památkově chráněných zónách je navíc obtížné provádět zateplování či instalovat obnovitelné zdroje energie, a to ekonomicky i administrativně. Starostové popisují, že snaha o energetickou efektivitu se zde často střetává s ochranou historického prostředí a složitými stavebními řízeními. Někteří připomínají, že privatizace bytového fondu v minulosti měla dvojí dopad: zatímco někde vedla ke zlepšení, zrychlení a opravám domů, jinde umožnila vznik domů či lokalit spojených s obchodem s chudobou.
Starostové zároveň vidí prostor pro posilování místní soběstačnosti a rozvoj komunitní energetiky. Chtěli by více využívat místní zdroje energie, ale narážejí na bariéry spojené s přenosem elektřiny a stavem rozvodné sítě.
Energetická past vyloučených lokalit
V sociálně vyloučených lokalitách lidé často žijí s nízkými příjmy, vysokou nezaměstnaností a menšími možnostmi, jak se orientovat v energetických otázkách. Do toho se přidává i špatný technický stav mnoha domů – staré instalace, netěsnící okna nebo neefektivní topení, které vyžadují mnohem více energie, než je běžné. Když se tyto problémy spojí, vzniká situace, kdy domácnosti musí vydávat na energie nepřiměřeně velkou část svých příjmů, a zároveň jim chybí peníze na opravy nebo úsporná opatření. Dostávají se tak do začarovaného kruhu či spirály, kdy špatné bydlení zvyšuje náklady, ty zhoršují finanční situaci, která znemožňuje zlepšení technického stavu nebo nalezení vhodnějšího bydlení.
Výsledkem je dlouhodobě velmi vysoká energetická zranitelnost. V takových situacích odborníci někdy mluví i o „extrémní energetické chudobě“, tedy o stavu, kdy domácnost čelí celé řadě překážek najednou. Může jít například o neformální nebo nejasné vlastnictví domu, chybějící osobní dokumenty, nepravidelné či „šedé“ příjmy, neoficiální napojení na elektrickou síť nebo bydlení v místech s nedostatečnou infrastrukturou (Teschner et al., 2020). Domácnosti v této situaci jsou pak mnohem méně odolné vůči růstu cen energií či klimatickým extrémům. To vše může mít další sociální i zdravotní dopady, které jejich energetickou zranitelnost ještě více prohlubují.
Shrnutí a reflexe možných opatření
Obce tohoto typu jsou vysokou mírou zranitelnosti ohroženy jak sociálně, tak technicky. Zatímco relativně příznivé klimatické podmínky a ceny tepla jim zatím poskytují určitou úlevu, jde o jediné faktory, v nichž si vedou lépe než ostatní. Tato závislost na ceně dálkového tepla však může být do budoucna rizikem, zejména při očekávaných změnách v teplárenství a energetické transformaci, které mohou ceny zvýšit.
Zranitelnost těchto lokalit proto nelze řešit jen technickými opatřeními. Vyžaduje dlouhodobou podporu sociální stability, vzdělávání a zaměstnanosti, ale i zlepšování kvality bytového fondu. Nabízí se proto propojovat sociální podporu s energetickými opatřeními, např. směřovat rekonstrukce bytů do nejzranitelnějších lokalit nebo rozvíjet komunitní projekty, které spojují sociální pomoc s budováním energetické soběstačnosti.
Tento projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu SIGMA.