Typologie

Typ 5 je v České republice poměrně častý. Z hlediska podílového zastoupení jednotlivých typů v krajích tento typ dominuje na Vysočině, v Pardubickém a Libereckém kraji. To znamená, že právě v těchto regionech tvoří nejvyšší podíl obcí svého druhu ve srovnání s ostatními typy obcí dle energetické zranitelnosti. Z pohledu celkového počtu obcí je pak tento typ výrazně zastoupený také v Plzeňském, Jihočeském a Středočeském kraji. Vytváří souvislý pás, jakýsi půlkruh situovaný do východních Čech.

Graf ukazuje, jak si obce typu 5 stojí v obou sledovaných dimenzích (SE a MT) v porovnání se všemi ostatními obcemi v Česku. Modrá svislá čára v každém histogramu vyznačuje průměrnou hodnotu typu 5. Typ 5 se v SE dimenzi drží blízko celorepublikového průměru, tedy bez výrazných sociálně-ekonomických nevýhod. V MT dimenzi však už viditelně vystupuje směrem k méně příznivým hodnotám, kdy průměrná hodnota leží v horní části rozložení a znamená vyšší zranitelnost.

Obce tohoto typu se vyznačují vysokou socioekonomickou odolností, ale zároveň slabšími materiálně-technickými podmínkami. Ve srovnání s ostatními typy patří mezi tři nejlepší v socioekonomických ukazatelích, zatímco v technických a klimatických faktorech se řadí k těm méně příznivým.

Obyvatelé mají slušné příjmy a nízkou nezaměstnanost. Jen málo domácností žije v nájmu či pobírá příspěvky na bydlení. V obcích je méně lidí se základním vzděláním, cizinců či mnohočlenných domácností. Většina obyvatel bydlí ve vlastním. Z pohledu životní úrovně tak jde o stabilní a dobře zajištěné komunity.

Na druhé straně bytový fond tu bývá méně energeticky efektivní, vyšší je podíl starších nebo nedostatečně obydlených domů, kde úniky tepla zvyšují spotřebu energie. Výsledkem je tak paradoxní kombinace: ekonomicky silné domácnosti, které však čelí vyšším technickým a někde i klimatickým nárokům (v oblastech, kde je v zimě chladněji).

Starostové hodnotí socioekonomickou úroveň svých obcí jako nadprůměrnou. Podle nich je to dáno vyšším vzděláním obyvatel, dobrou dostupností pracovních příležitostí a slušným platovým ohodnocením. Daří se jim udržet počet obyvatel, někde dokonce zaznamenávají mírný růst. Většina oslovených obcí se podle jejich slov rozvíjí a ekonomicky posiluje. Na řadě míst starostové sami podporují vznik nových pracovních míst, rozvoj místního podnikání či zisků obce z provozu služeb a zařízení. Zranitelné skupiny obyvatel se v jejich výpovědích objevují jen okrajově, obvykle v souvislosti se seniory. Energetická zranitelnost ve smyslu vysokých cen energií zde není výrazným tématem, domácnosti ji díky vyšším příjmům zvládají.

Starostové zároveň vnímají, že příznivá ekonomická situace kompenzuje méně příznivé klimatické a technické podmínky. Mnohé oslovené obce leží v podhůří nebo ve vyšších polohách, kde bývá chladnější klima a delší topná sezóna. Překvapivé však je, že tato potřeba více topit ani příznivá socio-ekonomická situace zatím výrazně nepromítá do zlepšení energetické efektivity bytového fondu. Podle starostů se zatepluje postupně, podle finančních možností domácností. Tempo rekonstrukcí se však zrychlilo po energetické krizi.